Realita je někdy noční můra

8. července 2015 v 12:20 | Calwen |  Téma týdne
Často si říkám, že vlastně žiju jako ve snu. Ovšem ne ve smyslu krásy a šílených her, které sny doprovázejí. Myslím to tak, že stále sním a někdy až tak moc, že ztratím pojem o světě. Pak by se mně ani učitel u tabule nedovolal.
Raději budu snít a nevnímat realitu, než nesnít a vnímat pouze realitu. Nechci se jí podívat do očí, protože se bojím. Je pro mě jako výprask. Protože kdybych se místo koukání do mraků na autobusové zastávce dívala před sebe, viděla bych, že naděje tohoto světa zase klesla. Lidé odhazující cigarety pod tramvaj, žena řve na vlastní dítě, protože je evidentně zasněné, skupinka mladých uřvaných a bezohledných lidí. Samozřejmě na tomto světě vidím i dobré, ale bohužel to špatné převažuje. Snění a zamyšlenost jsou pro mě nádherný sen a realita je noční můra. Nedokážu jako mnoho lidí dlouho existovat v této společnosti.
Doma se naštěstí z této noční můry probouzím a když jdu do lesa nebo když vstanu těsně před svítáním, mám oči dokořán. Mám na vás všechny několik proseb.





*Když jste ve společnosti ať už někde na zastávce nebo ve škole, neřvěte. Jsou totiž i lidé kolem vás a ti třeba nechtějí ohluchnout ve třiceti nebo si chtějí něco z výuky odnést.


*Zkuste se vcítit do někoho, z koho si třeba děláte legraci nebo i do květiny v lese, kterou chcete utrhnout, ona tam přeci neroste, abychom ji nemilosrdně uškubli, ale aby nasytila hmyz, abychom měli třeba med. I pod "hloupou" (za tento výraz se všem květinám omlouvám) květinou se skrývá více, než to na první pohled vypadá. Prostě se někdy jen tak třeba na pět minut zkuste vcítit do všech lidí, s kterými přijede do styku.


*A když už jsme u toho lesa, ať už jste tam sami nebo s více lidmi, buďte potichu. Ano tohle je už trochu klišé, ale jaksi si to lidé stále neuvědomují. Když už jsme jako sebestředná populace vyhnali divokou zvěř do malých zpola vykácených lesů, nerušme je ani stromy, nestojí o rozežrané puberťáky, kteří se tam chystají opít a zkouřit a pak zahodit skleněné lahve na zem. Taky se pokuste nebrat do lesa elektroniku.



*A teď poprosím všechny matky a otce, kteří mají malé děti, nezakazujte jim snít, neříkejte jim, že víly neexistují, a že skřítkové jsou jen v pohádkách. Vím, že nemám právo říkat někomu, jak má vychovávat své dítě, ale i ono má nějaký důvod, proč něco dělá a nemusí se to zrovna týkat snění. Zkuste popřemýšlet proč. Ne ho hned pokárat, ale vysvětlit mu, že se to nehodí. Děti nemám a nejsem ani zastánce takové té výchovy "Na tu máš hračky, tablet, televizi, bonbóny a v klidu si v obchodě nahlas zařvi", ale to že jsou radiče zablokováni svými názory, neznamená, že tyto bloky musí převést i na dítě.


No na začátku šk. roku, kdy jsem začala jezdit za školou přes celou Ostravu, jsem se cestou usmívala a snažila jsem se být ke všem, co nejvíc zdvořilá. A na konci už jsem to nedokázala. Nebylo to tedy jen příčinou bezohledných lidí, ale i těžkou rodinnou situací, ale i přes všechny své potíže jsem toužila se na ty lidi smát. Myslím si, že jsem v tomto ohledu zklamala, tedy hlavně sebe. Mám z toho pocit selhání. Proto jsem vás chtěla požádat, jestli nějakým způsobem nedodržujete ony body, které jsem vypsala, pokuste se je alespoň trochu splnit. I kdybyste z toho měli mít jediný úsměv cizí osoby.


Samozřejmě tímto článkem nechci na nikoho útočit ani nikomu vecpávat svůj názor, ale od toho přece tento článek je, aby vyjádřil můj názor. Třeba, kdyby se všichni ke všem chovali slušně, nebyl by tento svět pro některé noční můra, ale krásný sen.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 8. července 2015 v 14:36 | Reagovat

Snílek jsem taky, a za těch pár desítek let, co chodím tímhle světem se ze mě stal tak trochu asociální jedinec. Nemám ráda lidi- respektive společnost. Špatně. Nemám ráda veřejná místa obsetá lidmi. Nemám ráda lidstvo. To je správně. Pouštím si k sobě jen ty blízké a ty cizí, ten venkovní svět si k sobě nepřipouštím. Svět se stal hned hezčím. Lidé jsou bezohlední a sobečtí.
To, co tu vypisuješ, to je spíš utopie, ale nevadí, fajn slušných lidí je dost, jen nejsou vidět a hlavně slyšet ;-)

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 8. července 2015 v 14:54 | Reagovat

Jej, to bylo pěkně napsané. Ano, sněme a nechme snít :)

3 Calwen Calwen | Web | 8. července 2015 v 15:26 | Reagovat

[1]: To souhlasím, někdy mám hysterii i z plné tramvaje. Proto nechodím ven. Taky jsem nemívala lidstvo ráda, ale tak nějak mi časem došlo, že lidstvo za to jaké je z části nemůže, jak se říká jsou to ovce a jak jeden ukáže tak konají ;-) .

[2]: Děkuji a naprosto souhlasím :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama